Vítěz 12. ročníku mezinárodní soutěže Best in Design Ondřej Pechal vynikl mezi více věž 380 soutěžícími z celého světa svým návrhem litinového radiátoru Edudant. Vítěze jsme se ptali, jak práce vznikala, jak se mu obhajovalo návrh před porotou a jaké má Ondra plány do budoucna. Mladý designér tvrdí, že jedním z velkých zdrojů inspirace je pro něj cestování, a jak říká, nejen proto se těší, až se svět vrátí po koronavirové pandemii zase k normálu.
Jak vznikal radiátor Edudant? Proč jste použil právě litinu?
Litinové radiátory vynikají svojí životností i tepelnými vlastnostmi. Navzdory tomu je dneska nabídka trhu v tomto směru omezená a litinové radiátory jsou vnímané spíše jako archaistické, což je podle mě možná škoda. Zároveň pro mě práce s litinou představovala určitou výzvu, jelikož vyžaduje citlivý sochařský přístup, ale prostor pro vyjádření je úzce definován technickými, výrobními a funkčními nároky. Při samotném procesu jsem pak nejvíce pracoval s clayem a soustavou zrcadel, pomocí které jsem si vždy zmnožil svůj výtvor, abych ověřil jeho vyznění v sérii.
Co Vám dala soutěž Best in Design? Bylo těžké si svoji práci obhájit před porotou?
Ocenění vnímám jako ujištění v tom, že má moje práce a vynaložené úsilí smysl. To je pro mě o to důležitější právě teď, kdy mě čeká konfrontace s praxí po opuštění školy. Obhajoba samotná byla pro mě ve finále spíše příjemná, možná i díky tomu, že jsem nepodcenil její přípravu.
Máte nějaký svůj vzor? Koho práce se Vám líbí, v Česku i ve světě?
Asi mě nenapadá nikdo v oboru, koho bych vyloženě pokládal za svůj vzor. Líbí se mi, když někdo dělá svou práci poctivě a se zápalem. I proto jsem třeba rád za každou příležitost navázat spolupráci s řemeslníky.
Co byl hlavní důvod, proč jste se do soutěže přihlásil?
V soutěži jsem hledal dodatečnou zpětnou vazbu. Hodnocení designu totiž vnímám ze zkušenosti ze studií jako poměrně problematickou záležitost. Jednak je to z větší či menší části otázka subjektivního pohledu, ale hlavně mám pocit, že se o hodnocení prací u nás na škole málo mluví a zpětná vazba nezřídka končí akorát u archu se známkami.
Jak se proměnila Vaše práce v době koronavirové pandemie?
Naštěstí mě pandemie zachytila akorát v závěrečné fázi studia, kdy už jsem měl za sebou téměř veškeré praktické i teoretické předměty. K možnostem dálkové ateliérové výuky designu jsem byl zpočátku skeptický, ale nakonec se ukázalo, že to může fungovat velice dobře. V některých ohledech bych dokonce řekl že i lépe, než to fungovalo do té doby osobní formou ve škole. Nepřekvapilo by mě, kdyby se v některých ateliérech u nás na škole nadále ujala kombinovaná forma konzultací, třeba jednou za dva týdny osobní, jinak online.
Jste designér na volné noze. V čem spatřujete výhody „pracovat sám na sebe“?
Do teďka jsem byl primárně na plný úvazek student, takže freelancing jsem neměl možnost doopravdy poznat a necítím se proto kompetentní pro posuzování jeho výhod a nevýhod. Možná za pár let 🙂
Radiátor Edudant, který jste přihlásil do Best in Design, je Vaše absolventská práce na ČVUT. Co plánujete po studiu?
Není tomu tak, Edudant je můj klauzurní projekt z předešlého semestru. Svou diplomovou práci aktuálně dokončuji a věnuji se v ní návrhu konceptu autonomního autobusu pro 30. léta 21. století, který vyplní mezeru mezi rychlodrážní síti a sdílenými městskými vozy. Po prázdninách bych rád vyrazil na zahraniční pracovní stáž načerpat zkušenosti z praxe, naučit se jazyky a zároveň poznat jak se žije jinde.
Máte nějaký sen, který byste si chtěl splnit?
Bude to možná znít jako klišé, ale chtěl bych se hlavně věnovat věcem, které mě budou bavit a budou mi dávat smysl. A ideálně zabezpečí mě a časem i rodinu.
Jak hodláte naložit s výhrou v Best in Design?
Určitě si ji odložím stranou a časem ji využiji na cestování. To je pro mě velkým zdrojem inspirace i energie a už se nemohu dočkat, až bude pandemické období za námi a bude možnost zase volně cestovat.
Je něco, co byste poradil soutěžícím pro příští ročník Best in Design?
Podle mě je nejdůležitější být důsledný a věnovat patřičnou pozornost každé fázi práce. Výsledný produkt může fungovat jedině, když všechny dílky zapadnou hladce do sebe. Co mám ale pocit, že se občas trošku opomíjí, je volba adekvátní formy prezentace pro dané publikum. Jiný přístup vyžaduje prezentace pro odbornou porotu v soutěži, jiný obhajoba ve škole a úplně jiný třeba příspěvek na sociální sítě. To bych tedy doporučil nepodcenit. 🙂
