Letošní ročník Zlin Design Weeku se vymknul jakýmkoliv zvyklostem a tradicím z let minulých, několik stálic však nemohlo chybět. Mezi ně již několik let patří soutěž Best in Design, se kterou se pojí velký zájem přihlášených designérů, mnoho zajímavých projektů a složité rozhodování v řadách porotců nad tím, koho vyberou za vítěze v jednotlivých kategoriích. Jejich názory a postup rozhodnutí nám porotci osvětlili v krátkých rozhovorech.
Napříč kategoriemi se porotci shodli, že se jim i letošní ročník soutěže líbil kvůli kreativitě a různorodosti přihlášených soutěžících. Množství přihlášených jim stěžovalo vybírání těch nejlepších projektů, ale třeba Michal Slovák, který hodnotil v kategorii Communication Design, byl rád, že vzhledem k aktuální situaci a na ni navazující možnosti online hodnocení měl více času na přemýšlení a následné vybrání vítěze. Na veskrze hladký průběh hodnocení naopak poukázala porotkyně z kategorie Fashion Design Lenka Sršňová: „Povedala by som, že prvá selekcia bola rýchla. Vybrať potom top desiatku dizajnérov nám až tak veľa práce nezabralo. Vybrať z nich finálovú trojku, tam sme sa už s Václavom bavili o rôznych kritériách, ktoré by mali výhercovia spĺňať. Musím sa priznať, že veľa prác ma neoslovilo. Kvantita prihlásených projektov sa v tomto prípade nerovnala aj kvalite. O to jednoduchšie však bolo vybrať tých najlepších.”
Michal Slovák 
Lenka Sršňová
Lenčin kolega z poroty Václav Staněk zmiňuje ona kritéria, která pro něj hrála zásadní roli při výběru nejlepšího designéra. Kromě nápaditosti a udržitelnosti projektu se na něj snažil nahlížet i z hlediska budoucích ambicí a business smýšlení. Lenka Sršňová pak ještě zmínila vlastní provedení návrhu, či jeho originalitu. To v kategorii Communication Design se porotcovské duo Slovák–Bagin v kritériích rozcházelo více. Pro prvního zmíněného hrála zásadní roli idea a zpracování, druhý se naopak rozhodoval hlavně na základě prvního dojmu z prezentace. Porotci kategorie Product & Industrial Design pak také přihlédli k důležitosti prezentace. Ladislav Škoda ji zdůraznil vedle aspektů jako praktičnost a potenciál uvedení do výroby: „Aby byl designér úspěšný, tak musí být schopen svoji práci také obhájit. Proto je součástí druhého kola hodnocení soutěže prezentace vybraných finalistů, při které mají možnost obhájit své práce a zodpovědět dotazy porotců.
Marek Weidlich pak shrnul průběh výběru vítěze podle přínosu projektu: „Hledali jsme projekt, který nás dostane svým estetickým vizuálem, bude mít silnou myšlenku a bude splňovat i takzvanou přidanou hodnotu. Úspěšný projekt byl tedy ten, který nám nabídl pohled na danou tématiku novou inovativní formou.”
Václav Staněk 
Ladislav Škoda
Zajímavým tématem se ukázala inspirace, ta je totiž při tvorbě všech návrhů zásadním faktorem. Naši porotci se snažili přijít na to, kde mladí designéři na své mnohdy velmi zajímavé nápady přicházejí. Někteří z nich si myslí, že zásadním zdrojem inspirace pro dnešní generaci je internet a na něm působící influenceři. Například Lenka Sršňová však vsadila na osobnost jednotlivých tvůrců a jejich vlastní zkušenost či potřebu. V kategorii Product & Industrial Design pak většinu tvůrců ovlivnilo téma velice aktuální, a sice šetrnost k přírodě. Designéři tedy přemýšleli hlavně nad udržitelností a návratem k původním a často zapomenutým materiálům. Marek Weidlich často rád s trochou nadsázky říká: „Být designérem může být vlastně takové zachraňování světa. A pokud designer chce, může být superhrdinou.”
Stano Bagin 
Marek Weidlich
Tolik tedy k letošnímu výběru výherců Best in Design. Díky skvělé spolupráci porotců se i v této krizové situaci podařilo vybrat ty nejlepší projekty. Věříme, že příští rok bude alespoň tak úspěšný, jako ten letošní!
