Středoevropské designérské školy jsou relativně praktické. Učili nás nakreslit dům v perspektivní zkratce a zapamatovat si názvy hlavic antických sloupů, ale i zacházet s bruskou a sestavit moodboard. Co nás nenaučili je, jak podat daňové přiznání, jak se jako designér prosadit a sehnat si klienty, ani jak s nimi máme vést schůzky a jaké podepsat smlouvy.
V Czechdesignu pořádáme několik desítek soutěží pro designéry za rok (to z nás dělá nejzkušenějšího pořadatele designérských soutěží v ČR). Jednou z cest k úspěchu, o které často s designéry mluvíme, je využívat těchto příležitostí a hlásit se do soutěží — lokálních i mezinárodních –a snažit se uspět, nejlépe ještě ve škole. Umístění v soutěži je častým odrazovým můstkem k úspěchu.
Své by o tom mohli říci například grafik Radek Dostál, který na sebe upozornil umístěním v soutěži Nescafé Azera a svůj návrh tak dostal na police velkých českých supermarketů, designérka Veronika Janečková, která byla díky výhře v soutěži Model Young Package nominována na cenu Czech Grand Design a objevovala se v průběhu celého roku v médiích včetně televize nebo módní návrhářka Maria Nina Václavková, jejíž boty se výhrou v soutěži Talent designu dostaly až do Metropolitního muzea v New Yorku a která letos cenu CGD v kategorii objev roku vyhrála.
Ráda bych ale dnes napsala něco praktičtějšího a každodennějšího. A protože daňová přiznání už máte v dubnu všichni podaná (!), napíšu vám raději pár dobrých tipů , jak na schůzky s klientem.
Štěstí přeje připraveným: tři body projektového plánování
Úvodní schůzka s klientem je často zásadní. Vyjednáte si na ní podmínky následné spolupráce. Zkušený klient vám možná rovnou pošle vyplněný dokument — design brief. To vám zásadně usnadní práci, ale nespoléhejte na to zcela. Klient hlídá hlavně svoje zájmy a tak tam mohou některé pro vás důležité informace chybět. Navíc jsou design briefy zvyklí psát hlavně v korporátech, pro které ve většině případů pracují velké agentury. Designér na volné noze si bude muset poradit sám.
Jak se tady ujistit že jste si s klientem řekli vše potřebné? Pomoci nám v tom může projektové řízení. Nebudu vás zatěžovat složitějšími nástroji jako je logický rámec (šprti mohou dostudovat –může se hodit!). Pro naše účely bude stačit, když se budeme držet projektového trojúhelníku.
Základní
teorie říká, že nelze měnit jeden vrchol, aniž by to ovlivnilo oba
další. Více práce = více času a vyšší náklady. Nižší cena = méně času a
tím pádem méně odvedené práce.
Příklad, ze kterého to bude jasnější:
Domluva zní vytvořit plakát k letnímu festivalu. Dostanete text a
fotografie, práce má být hotova za dva týdny a dostanete za ni 1000
korun. Jasná domluva, všechny tři vrcholy máme určeny, můžeme jít
pracovat. Jenže za dva týdny se klient ozve, že by vlastně potřeboval
ještě anglickou verzi plakátu. A vy už přece máte vytvořený template,
tak jen přelijete text a je to, no ne? Reálná odpověď často zní, ok snad
to nějak zvládnu. Ale je tu ten trojuhelník, pamatujete? Odpověď podle
něj zní ok, pošlete to, bude to stát 500 korun navíc a potřebuji na to
další týden, protože jsem s tím ve svém rozvrhu už nepočítal. Realita
bývá ještě o stupeň komplikovanější, ale vidíte ten směr, kterým se
ubíráme, když začneme na trojúhelník myslet a na svých jednáních s
klienty ho používat?
Čtvrtý bod pro designéry zdarma: smlouvy a licence
A protože jsme designéři a ne projekťáci, dostanete k trojúhelníku čtvrtou nejdůležitější věc k ohlídání na schůzkách zdarma. Autorsko-právní ujednání a smlouvy. Naskočila vám právě husí kůže? Tím spíš čtěte dál. Nejčastěji je spolupráce ošetřena smlouvou o dílo. Ta vám zaručuje základní rámec spolupráce. Její příklad se dá najít na internetu.
Druhou variantou spolupráce je faktura. Jenže ta se posílá až po odvedení práce a proto je dobré začít spolupráci alespoň objednávkou a vyplacením zálohy (například na materiál). Jako designér tohle všechno potřebujete doplnit ještě licenčním ujednáním. Ve zkratce: říká, kde, jak a kolik kusů vašeho díla má klient právo použít. I příklad licenční smlouvy se dá najít na internetu.
Zní to jako práce pro právníky? Ze začátku si určitě poradíte sami, třeba i s pomocí publikace Proč design, která je volně ke stažení. Další detaily najdete také v sérii článků Advokátka radí designérům, která vychází na czechdesign.cz. A až začnete právníka opravdu potřebovat, je to ten moment, kdy si můžete pogratulovat. V tu chvíli jste už opravdu profesionální designéři.
Pořádek dělá přátele…
A u kreativců to platí dvojnásob. Pokud vám ze všech těch informací ještě nepraskla hlava a máte chuť si v komunikaci s klientem, psaní briefů a smluv udělat větší pořádek a nejlépe si to celé rovnou i vyzkoušet, přijďte 8. 5. 2019 od 14 hodin na workshop v rámci Zlin Design Weeku. Registrační formulář najdete zde.
Autorka: Michaela Holubec Birtusová
