Letošní Zlin Design Week nesl téma LÁSKA. Ne proto, že bychom chtěli mluvit jen o emocích, ale protože věříme, že láska může být také způsobem, jak přemýšlíme o designu. V empatii, péči nebo zájmu o druhé se totiž často rodí řešení, která mají skutečný dopad na každodenní život.
Už dávno není design jen o tom, aby byl výrobek krásný nebo dokonale funkční. Design dnes stále častěji hledá odpovědi na otázky, které se týkají společnosti, životního prostředí nebo každodenního života lidí. Jak může usnadnit orientaci? Jak zpřístupnit veřejný prostor? Jak pomoci těm, jejichž potřeby byly dlouho přehlíženy?
Podle šéfredaktorky Czechdesignu Terezy Bíbové je právě tento posun jednou z nejvýraznějších charakteristik nastupující generace designérů.
„Funkční design má pomáhat život usnadňovat. Potřebujeme navrhovat i takové věci, které nám pomáhají lépe žít, stárnout, komunikovat nebo překonávat překážky.“
Její slova se naplno promítla i do letošního ročníku mezinárodní soutěže Best in Design. Absolutní vítězkou se stala polská designérka Oliwia Śnieg s projektem FLOW, který pomáhá včas odhalit ropné znečištění vod. Mezi oceněnými se ale objevily také návrhy zaměřené na podporu seniorů nebo projekty hledající nové způsoby komunikace mezi designéry a uživateli.
„Nastupující generace umí pojmout do produktu mnohem více vrstev – nejen estetiku a funkci, ale také společenský dopad, ekologickou stopu, etiku výroby, dostupnost, kulturní kontext nebo vztah k místu původu,“ dodává Tereza Bíbová.
Jedním z témat, které se v současném designu objevuje stále častěji, je také přístupnost. Dobrý design totiž nezačíná u toho, co vidíme, ale u toho, jak se v prostoru cítíme.
V Czechdesignu se této problematice věnují například prostřednictvím projektu Správným směrem, který pomáhá zlepšovat orientační systémy v nemocnicích. Jak sami upozorňují, nejde pouze o grafické značení. Mnohem důležitější je, aby se člověk v neznámém prostředí dokázal rychle zorientovat a cítil se jistě.
Podobnou otázku si klade také projekt Muzea bez bariér vznikající na (naší) Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati. I ten ukazuje, že design může být prostředkem k tomu, aby se kulturní instituce otevíraly co nejširšímu okruhu návštěvníků.
Možná právě tady se nejvíc ukazuje, že design není jen disciplína. Je to způsob přemýšlení o lidech. Czechdesign i nás ve Zlin Design Weeku spojuje přesvědčení, že kvalitní design nevzniká proto, aby svět vypadal lépe, ale aby se v něm lidem lépe žilo.
Když jsme se Terezy Bíbové zeptali, proč je pro ni Zlin Design Week LOVEbrandem, její odpověď nesměřovala k programu ani jednotlivým výstavám. Ale směřovala k lidem.
„LOVEbrandem je především díky lidem, kteří ho vytvářejí. Sama tomu říkám zlínská DNA – je to něco, co FMK UTB ve studentech pěstuje a co se pak festivalem viditelně prolíná. Vytvořit každoročně při studiu akci na takové úrovni a v takovém měřítku není samozřejmost. Studenty to neuvěřitelně profesionalizuje a je to znát – na organizaci, dramaturgii i detailech. Ta kombinace snahy, lásky k věci a výsledné kvality je přesně to, co ze Zlin Design Weeku dělá pro mě osobně LOVEbrand.“
Podobně festival vnímá i Anežka Petrláková z Czechdesignu: „První, co mi vyvstane na mysli, je LÁSKA. Samotné téma letošního ročníku rezonovalo napříč celým programem i mezi lidmi a vytvořilo neuvěřitelně příjemnou atmosféru.“
Jako jeden z nejsilnějších momentů letošního ročníku zmiňuje vyhlášení absolutního vítěze soutěže Best in Design, kdy si moderátor pro vítězku došel přímo mezi diváky. Silný dojem v ní zanechala také módní přehlídka, které se sama již podruhé zúčastnila jako modelka.
Zlin Design Week nevytváří jen prostor pro prezentaci designu. Vytváří prostor pro lidi. Pro setkávání, sdílení zkušeností, nové spolupráce i přátelství, která často přetrvají mnohem déle než samotný festival. A právě díky nim se z obyčejné akce může stát něco, k čemu se chceš znovu vracet.
Možná právě proto se některé značky nestávají LOVEbrandy díky tomu, co dělají. Ale díky tomu, jaký pocit v nás zanechají.