Tereza je součástí redakce od roku 2020 a nyní stojí v jejím čele. Před časem přijala naše pozvání k rozhovoru a odhalila nám nejen vize pro magazín a jeho obsah do budoucího roku, ale i svůj osobní pohled na českou designovou scénu.
Kde vidíte český design za pět let? Máme na to, abychom byli světovou špičkou? A co podle Vás nejvíc brzdí české designéry v mezinárodním úspěchu?
Český design rozhodně má na to být světový!
Největší překážkou k mezinárodnímu úspěchu vidím v zatím nedostatečné podpoře mladých talentů, ačkoliv jich máme v Česku opravdu spoustu. Zdá se mi, že české e-shopy s lokálním designem nemají snahu vyvážet český design do zahraničí, ačkoliv pár platforem se o to snaží. Dobrým vývozním artiklem je samozřejmě české sklo, které si nálepku světového měřítka vydobylo. Věřím, že si český design zachová lokální kořeny a důraz na řemeslo a tradici, a že investoři v různých oblastech budou stále častěji využívat kvalitní design ve svůj prospěch a pochopí ho jako účinný nástroj ke konkurenceschopnosti.
České firmy a jejich propagaci v zahraničí záslužně podporuje například Asociace českého průmyslového designu, pokud jde ale o konkrétní designéry, kteří jsou ve světě úspěšní, je to často výsledek soustavné snahy jedince se v zahraničí zviditelnit skrze účast na veletrzích a výstavách. To ale vyžaduje vynaložení značných finančních prostředků. Designéři budou samozřejmě čelit řadě výzev – jako je využití umělé inteligence. Umím si představit, že nástup AI může spoustu procesů zefektivnit (nikoliv na úkor kvality), a v důsledku toho třeba i zdemokratizovat finální cenu výrobku či služby. S postupem doby je samozřejmě kladen větší důraz na dodržování principů udržitelnosti při vývoji každého nového výrobku.
Jaké trendy v interiérovém designu Vás aktuálně nejvíc baví?
V rubrice magazínu Czechdesign „Bydlet jako designér“ mapujeme a navštěvujeme interiéry ne jen českých designérů. Baví mě ta osobitost a různorodost bez ohledu na trendy. Kdybych měla přece jen jeden trend vypíchnout, byla by to udržitelnost ve smyslu „zodpovědného investování do zařízení, které ideálně nemám touhu měnit každých 10 let.“ Pořídit si jídelní stůl na celý život, i když není vyrobený z udržitelných materiálů, může být koneckonců mnohem šetrnější varianta, než ho x-krát obměňovat.
Jaké jsou Vaše hlavní vize a plány pro magazín? Co byste ráda změnila nebo posunula dál?
Rádi bychom se zaměřili na seriály článků, jako je třeba nová série Design na startu. V ní skrze rozhovory mapujeme cestu mladých designérů. Sledujeme, jak komplexní může být charakter této profese, a v čem spočívá „kouzlo“ umu v oboru prorazit. Kromě toho bychom se chtěli zaměřit na rozvoj nových pravidelných autorských rubrik. Byla bych ráda, kdyby se čtenář vracel nejen za obsahem, ale i konkrétním redaktorem.
Další naší nemalou ambicí je být dlouhodobě finančně stabilním médiem. Magazín zůstává neziskovou aktivitou celé organizace. A právě pokrývat náklady fungování online media v době, kdy je kulturní publicistika ve větších redakcích jako první na seznamu škrtů ve výdajích, je stále větší výzvou.
Jak si představujete ideální obsah magazínu Czechdesign? Má být spíš edukativní, inspirativní nebo provokativní?
Od všeho trochu. Ačkoliv slovo provokativní bych v tomhle kontextu nepoužila. Nechceme naším obsahem provokovat čtenáře, ani respondenta, chceme spíše odkrývat kontext a mapovat události, které český design ovlivňují.
U nás se dočtete nejen o novinkách v designu, ale i o dopadech politické situace na slovenský design, o tipech, kam zajít do cool kaváren, ale i důvodech rozpadu zakládajícího týmu české značky Papelote.
Dlouhodobým cílem je koncipovat Czechdesign.cz jako rozcestník pro každého se zájmem o design – ať už laická veřejnost, designéři, ale třeba i mladí zájemci o studium oboru. Rádi bychom nabídli čtenářům slow reading formou hloubkových rozhovorů nebo popularizací „zapomenutých“ tvářích a ikon českého designu. Chceme také nacházet společenská témata, kde je design součástí. Zároveň část obsahu stále tvoří lifestylová témata, která v kratším formátu inspirují a informují. Skrze sekci „Aktuality“ přinášíme čerstvé zprávy o tom, co se ve světě designu děje. Kromě článků u nás dostanete také tipy kam na akce a nabízíme i přehlednou sekci zaměřenou na vzdělávání, kde lze najít kompletní informace o tom, kde všude se u nás dá design studovat.
Czechdesign je známý nejen jako magazín, ale i jako organizátor a podporovatel designových projektů. Jaké nové iniciativy nebo spolupráce aktuálně chystáte?
Na otázku odpovídá Dominik Janoušek, vedoucí projektového týmu.
Projektů máme v přípravě hned několik a čekáme na jejich zveřejnění. Aktuálně se jedná především o designérské soutěže na nové vizuální identity. Můžeme zatím odhalit pouze to, že jsou mezi nimi města i instituce ze všech koutů ČR. Mimo to probíhá příprava tzv. DIY balíčku na vizuální identitu pro jedno pražské muzeum. V rámci naší dlouhodobé iniciativy týkající se orientačně navigačních systémů právě chystáme výzkum pro Masarykův onkologický ústav v Brně – z tohoto projektu máme opravdu velkou radost a doufáme, že další takové budou přibývat. A v neposlední řadě spolupracujeme na přípravě wayfinding workshopu, který se uskuteční v květnu jako součást Zlin Design Weeku.
Shop Czechdesignu nabízí pečlivě vybrané produkty českých designérů. Podle jakých kritérií vybíráte nové značky a produkty?
Odpovídá Simona Hertlová, kurátorka a produktová specialistka.
Věříme, že design je tu pro všechny a od toho se náš výběr odráží. Portfolio se snažíme diverzifikovat mimo jiné cenou. Na své si přijdou ti, kteří si rádi pořídí design třeba do 500 Kč, i fajnšmekři, kteří za šperk či sklo rádi zaplatí vyšší cenu a na oplátku se jim dostane produktu, který mají na celý život.
Také zvažujeme, zda nám produkt zapadá do stávajících kategorií, či má takový potenciál, že by kvůli němu stálo za to otevřít kategorii novou. Klíčové je pro nás samozřejmě i to, aby šlo o českou či slovenskou značku, což ale neznamená, že zakladatelé musí sídlit poblíž – spolupracujeme například s Klárou Marií Bliss, loňskou laureátkou ceny Czech Grand Design za šperk, která se zdržuje primárně v belgických Antverpách a nijak to dodání zboží a prodejům nebrání.
